csc_logo_raf.png, 30kB
Email:
info@czechspitfireclub.cz
Telefon:
+420 728 044 705
Adresa:
CZECH SPITFIRE CLUB
Zbilidy 5
58805 Zbilidy u Jihlavy
Czech Republic
T. ú.: 3613578001/5500
Info o spolku: justice.cz
Náš hlavní sponzor
promedica_logo_113x30.png, 3,8kB
Děkujeme za podporu!
csc_nadpis2.png, 6,3kB facebook.gif, 1,3kB jazyk_cesky.png, 637B jazyk_anglicky.png, 826B

 


Toto je stará verze sekce Články, nová verze (dosažitelná standardně přes menu vlevo) obsahuje i původní starší texty včetně tohoto.

články

Vlastní nadzvukové stíhací letectvo

Malé zamyšlení nad otázkou, kterou bude v následujících měsících řešit naše vláda a (doufáme) také odborníci na tuto problematiku...
Jak je vidět, existují u nás dva tábory lidí, které se v názoru na potřebnost nadzvukového letectva zásadně rozcházejí. Jedni jsou přesvědčeni o nezbytnosti této složky letectva, druzí ji považují za zbytečné vyhazování finančních prostředků.

Například v manažerském barometru časopisu EURO (č.47/2010, str. 30) odpovědělo na otázku: "Potřebujeme nadzvukové stíhačky?" 63,6% respondentů záporně, 21,2% odpovědělo kladně a 15,2% neví. Jde o odpovědi zřejmě neinfomovaných laiků na celkem komplikovaný problém. Odpovědi tedy odpovídají spíše emocionálnímu než racionálnímu stanovisku. Je zde ale možné vypozorovat ještě jednu věc. Mění se vztah lidí ke státu. Ke státu v podobě jako měla například první republika. U lidí dochází, zřejmě pod vlivem krize, různých ataků i problémů veřejného života k zavrhování státu, a k pochybám o tom, zda je stát účelný, potřebný, důležitý a zda přináší něco pozitivního. Lidé si přestávají uvědomovat, že role státu je v řadě věcí nezastupitelná. Nezastupitelná je i v oblasti garance základních lidských práv a svobod. Pokud zmizí státy a nahradí je jakési teritoria těžko definovatelných skupin finančníků, monopolů a různých lobbystických skupin, povede to ke zcela zásadnímu ohrožení svobody jednotlivce jako takového.

clanky__vlastni-nadzvukove-stihaci-letectvo_-_gripeny.jpg, 4,7kB
JAS-39 Gripen

Z řady publikací právě z doby první republiky vyplývá, jak se tehdy stát staral o zajištění svého území, své bezpečnosti. Jak se staral o soběstačnost v produkci základních potravin a o svoji surovinovou a průmyslovou základnu. To je dnes vlivem globalizace i evropské legislativy zcela out. Má tedy stát smysl? Má cenu mít armádu, když se sami neubráníme? Jde tedy o víc než o to zda mít nějakých 14 letadel či nikoli.

Jak se tedy na tuto věc dívat? Zřejmě je třeba rozdělit zajištění bezpečnosti našeho státu rozdělit na dvě oblasti. První oblastí (nazvěme ji třeba globální) je nutnost zajistit strategickou bezpečnost. Tu musíme zorganizovat ve spolupráci s okolními demokratickými státy. Druhou oblastí (řekněme vnitřní či národní) potom bude idea zachovat si alespoň část své národní hrdosti, cti a také udržení schopnosti ovládat i nejmodernější technologie, včetně vojenských.

Vraťme se ale k naší původní otázce. Někteří "experti" navrhují jakousi substituční variantu. Variantu nahradit nadzvukové letectvo protivzdušnou obranou. To je ale nesmysl.
Představa, že by se vypálená raketa typu země vzduch napřed podívala do kabiny dopravního letadla, které třeba kvůli poruše neodpovídá na rádiové signály dřív, než by se ho rozhodla sestřelit je samozřejmě nesmyslná. Stejně nesmyslná je představa jak se raketa snaží máváním křídel upozornit zabloudivší letoun na to, že by ji měl následovat na letiště... Rakety země-vzduch mohou sloužit pouze k sestřelení letounu, ne ke kontrole vzdušného prostoru! Jsou tedy určeny pro válku, ne pro mír. Možná by šlo v určitém pohledu a v delším časovém horizontu uvažovat o nadzvukových bezpilotních letounech, ale ty dnes ještě nejsou k dispozici.

Zkusme se tedy co možná nejobjektivněji nad otázkou budoucnosti nadzvukového letectva společně skutečně seriózně zamyslet. Učiňme tak proto, že v některých médiích i časopisech se objevují rádoby zajímavé a objevné články na toto téma. Ty ale často nemají s objektivním pohledem na věc nic společného. Označování letadel za drahé hračky pro velké kluky se může uchytit v hospodských diskusích, ale jinak je pro hledání racionálního řešení bezcenná. Mimo jiné ani nesvědčí o přílišném "rozhledu" autora. Je totiž třeba zohledňovat i další aspekty, např. jsme-li ještě svrchovaný stát, nebo už jen montovna cizích firem, která dodává levnou pracovní sílu a k ničemu jinému není... Rovněž si je nutno říci, že podezření z korupce u nájmu Gripenů nedeklasuje v žádném případě stroj JAS-39 Gripen (info) technicky. Tedy jeho zpochybňování leckdy zavání pouze "pomstou" mezi politiky... Dále je nutno říci, že pokud byl skutečně vydán zákaz pilotům a přestavitelům letectva hovořit do této věci s tím, že to rozhodnou pouze politici, pak je to se snahou o objektivitu skutečně na pováženou...

Nicméně obě řešení, tedy mít nebo nemít vlastní nadzvukové letectvo, mají v každém případě svá pro i proti.

Varianta "mít vlastní nadzvukové letectvo"

  • Výhody:
    • bezproblémové zajištění bezpečného vzdušného prostoru, tzv. air-policing, tedy ochrana vzdušného prostoru v mírových podmínkách, kdy jsou rizika relativně malá, ale kdy se nedá vyloučit teroristický útok či nutnost řešení technické závady či jiného problému u dopravních, případně sportovních letadel,
    • tzv. ofsetové programy, které přinesou do národního hospodářství technologie i investice,
    • přístup ke špičkovým civilním i vojenským technologiím,
    • kontinuita tohoto typu zbraní u AČR (zásadní faktor pro případ, že si budoucnost vyžádá potřebu tento druh zbraně vlastnit),
    • potvrzení svébytnosti země a jeden z prvků či symbolů sebevědomí státu,
    • schopnost základní ochrany svrchovanosti území,
    • možnost účasti v nadnárodních operacích (nyní např. ochrana Pobaltí),
    • spolupráce s rozvinutými státy v oblasti letectví na bázi rovného postavení.
  • Nevýhody:
    • finanční náročnost,
    • v případě velkého válečného konfliktu by zde stejně byla závislost na spojencích,
    • složitý proces výběru (u nás zejména v oblasti zajištění proti korupci).
Varianta "zůstat bez vlastního nadzvukového letectva"
  • Výhody:
    • "ušetření" finančních prostředků.
  • Nevýhody:
    • nutnost zaplatit letectvo cizího státu při ochraně vzdušného prostoru,
    • cesta mezi "banánové" republiky,
    • ztráta kontinuity (technické i personální) stíhacího letectva budovaná od roku 1918,
    • ztráta prostředků investovaných do pilotů, vybavení a podobně,
    • složitý proces výběru (zejména v oblasti zajištění proti korupci a proti politickým tlakům).

Závěr
Z výše uvedeného textu vyplývá, že varianta ponechat náš vzdušný prostor bez ochrany nadzvukovými letouny je nemyslitelná. To nejen kvůli mezinárodním smlouvám, ale i proto, že druhý nejvýkonnější vojenský letoun, který vlastníme - podzvukový letoun typu Aero L-159 ALCA (info), nemůže nikdy včas dostihnout velké proudové dopravní letadlo. Podzvukový letoun samozřejmě dostihne malé sportovní letadlo, ale ne proudové dopravní letadlo. Je to proto, že rozdíl v rychlostech těchto letadel je minimální. Připomeňme si jen zkušenosti našich display pilotů, kteří létají na zahraniční airshow. Ti jsou často při přesunu na velké vzdálenosti nuceni řízením letového provozu měnit výšku i kurz, aby "uhnuli z cesty" dopravním letounům. Děje se tak proto, že maximální rychlost podzvukových vojenských letounů je zhruba srovnatelná s cestovní rychlostí moderních dopravních letadel.
Je zde ale i jedna další možnost ohrožení bezpečnosti. Tou je útok nadzvukovým letounem. Vyloučit například teroristický útok nepřátelským nadzvukovým letounem nelze, i když přiznáváme, že pravděpodobnost takového případu je téměř nulová.

clanky__vlastni-nadzvukove-stihaci-letectvo_-_gripen.jpg, 10,0kB
JAS-39 Gripen
clanky__vlastni-nadzvukove-stihaci-letectvo_-_alca.jpg, 8,2kB
Aero L-159 ALCA

Po zrušení vlastního nadzvukového letectva by tedy vyvstala nutnost najmout letecké zajištění nadzvukovými letouny jiného státu, a tedy nutnost tuto službu platit. Musel by to být některý stát se kterým sousedíme, nebo bychom asi museli požádat USA. V případě volby našeho souseda by asi nešlo ani o Slovensko ani o Polsko. Nejpravděpodobnější by tedy bylo o ochranu požádat SRN nebo Rakousko. Ač tyto státy považujeme určitě za státy demokratické a za naše přátele, domníváme se že z hlediska národního sebevědomí ani jedna z těchto variant není pro Českou republiku přijatelná. Aby hlídala náš vzdušný prostor třeba Luftwaffe je jistě pro velkou část veřejnosti nepřijatelná. Je sice hospodářská krize, ale pořád jsme svrchovaný stát. A stát má určitou nezastupitelnou roli. Mimo jiné garantuje právo člověka na bezpečnost. Podle zvrácené teorie šetřit za každou cenu, bychom tedy taky mohli proto, že je krize, např. prodat korunovační klenoty nebo třeba panu prezidentovi Pražský hrad...

Co tedy považujeme za nejlepší řešení? Na první místo mezi možnými variantami zařazujeme variantu zajistit ekonomicky výhodný a transparentní výběr, prodloužení nájmu, nebo odkupu letounů JAS-39 Gripen (info) (se kterými je již zkušenost a na který jsme již zavedeni), na místo druhé dáváme variantu provést výběr jiného letounu, který by se stal konečně na delší dobu páteří našeho nadzvukového letectva. Mezi možné kandidáty lze zařadit kromě generačně starších F-16 Fighting Falcon (info) také novější F/A-18 Hornet (info), Eurofighter Typhoon (info) i nejnovější F-35 Lightning II (info). Francouzské Dassault Mirage III (info) a Dassault Rafale (info) či ruská "Súčka" či "Migy" zřejmě proti těmto strojům mnoho šancí nemají. To vše by alebylo zřejmě dražší než pokračovat s Gripeny. Letouny špičkové kategorie stealth jako F-22 Raptor (info), či Suchoj T-50 / PAK FA (info) jsou pro nás finančně nedostupné.

clanky__vlastni-nadzvukove-stihaci-letectvo_-_f16.jpg, 7,1kB
F-16 Fighting Falcon
clanky__vlastni-nadzvukove-stihaci-letectvo_-_typhoon.jpg, 7,0kB
Eurofighter Typhoon

Článek "Armádu čeká jedenáct klíčových změn, aby přežila" vydaný nedávno na serveru iDNES.cz popisuje základní body Bílé knihy obrany, kterou připravuje tým armádních expertů.
Podle nich je jsou schopnosti taktického nadzvukového letectva pro naši republiku nezastupitelné...

 
Informace a materiály z tohoto webu lze volně využít pro připomínání památky našich letců a další pozitivní záměry v souladu s idejemi sdružení.
hydraulicke_akumulatory_logo_81x20.png, 2,4kB    aeroteam_logo_140x20.gif, 2,7kB    sunoco_logo_50x20.jpg, 881B    malina-vrse_logo_67x20.png, 2,3kB    lepart_logo_78x20.png, 2,0kB    air_jihlava_logo_83x20.png, 2,8kB

Info a odkazy

PDF prezentace klubu a Spitfiru
Maketa Spitfiru Mk. IXc (1:1)
Informační Newsletter
Pravidelné články o čs. letcích:
Free Czechoslovak Air Force
Památníky čs. letcům RAF
Prosby (kontakt, info: email)
Sháníme dobrovolníky na občasnou výpomoc při akcích.
Hledáme sponzory pro podporu naší činnosti.
Pozvánky (komplet: Aktuality)
1. července (sobota) - 31. srpna (čtvrtek)
Muzeum RAF - Police u Moravských Budějovic, zámek (web)
19. srpna (sobota)
Akce... - Sychrov u Turnova ()
Kalendář (komplet: Aktuality)
29. července
Jaroslav Chmelík (96) - pplk., Sgt RAF (stíhací pilot)
* 29.7.1921 Rabí u Sušice
† 23.2.2002 Holešov
František Mareš, DFM (98) - plk., F/O RAF (stíhací pilot)
* 29.7.1919 Libětice (Hlavňovice) u Sušice
† 10.2.2008 Yelverton (V. Británie)
Robert Ossendorf (Osenský) (101) - plk., P/O RAF (stíhací pilot)
* 29.7.1916 Všeruby u Nýřan
† 1.2.1955 u Syltu (Německo)
Novinky (komplet: Aktuality)
28. června
  Článek Informace o Muzeu RAF v Polici.
Weby přátel a další odkazy
airZone.TV, Flying Revue.
D. Švec, Cyriaci, KVH Sky Riders, KVH "Pětačtyřicítka" Brno, KHL Jindřichův Hradec, Centrum české historie, KVH 276th. Sqdn., Pterodactyl Flight, Classic Trainers, KX-B, Čs. letci, 21. zTL Čáslav, 22. zVrL Náměšť n. O., Spolek pro voj. pietní místa, ...
Shop 211 SQN, VálečníPtáci.Cz, Air-Shop.cz, Krtmítko pro duši, ... (více: Odkazy)